Spolupráce s Janou Háteovou

.

Odjakživa jsem jaksi podvědomě cítila, že ruční práce mě vábí, lákají a nemohu spát, dokud si neochočím další techniku háčkování či nový způsob výroby drobných dekoračních předmětů. Háčkování a šití, drátkování, plstění suchou jehlou a práce s papírem a lepidlem či třeba modelovací hmotou. Vyzkoušela jsem snad vše, co jsem objevila. Mnozí přátelé mě vybízeli, ať své výrobky nabídnu k prodeji, ať svůj koníček a šikovnost zúročím i finančně. Nicméně mé sebevědomí nebylo zrovna vysoké a stále jsem si hledala výmluvy, že nevím jak a kde, na svých výrobcích jsem stále viděla drobné nedokonalosti. Takto by to trvalo snad dodnes, kdyby mi do cesty nevstoupila Jana Háteová.

.

Když je práce koníčkem

Její pracovní nabídku jsem objevila čistě náhodou, nicméně jakmile jsem ji spatřila, neváhala jsem ani vteřinu. Nabídka se jevila jako dokonalá. Práce z domova, výroba velmi pěkných dekoračních předmětů, výrobky zaměstnavatel, tedy firma Selvintech, odkoupí. I když se mi nabídka jevila jako zajímavá, bála jsem se. Vše vypadalo až příliš dokonale. Není to zase nějaká nesolidní nabídka s cílem vytáhnout z uchazečů jen peníze? Nicméně zkusila jsem to. A jak to dopadlo? Má spolupráce se Selvintechem pokračuje dodnes.

Ohodnoťte příspěvek
.